úterý 28. srpna 2012

Skřítkovský les


   Začalo to tak, že se mi v lese všichni rozutekli. Rivil si šel povídat se stromy a chtěl načerpat energii, Aralt dostal mezitím na starosti Midoriho.
   Jenže Aralt se chtěl kochat přírodou a sbírat houby, takže mu samozřejmě Midori zdrhnul. Aralt rychle běžel za Rivilem a celý nešťastný na něj vychrlil, že mu ten malý pišišvor zmizel. A to byl pro Rivila konec čerpání energie. Chvíli na sebe s Araltem štěkali a samozřejmě šli Midoriho hledat.
   Do toho jsem se připletla já s foťákem - Rivil byl neuvěřitelně otrávený, ale chvíli se tedy fotit nechal a pak se zas dal do hledání Midoriho. Aralta jsem zvěčnila jen párkrát, byl celý roztěkaný a bylo na něm vidět, že by ho ztráta Midoriho moc mrzela.




   Já jsem se ploužila lesem s Márou, fotila jsem stromy, mech a houby a tak nějak jsem věděla, že by nám prcek nezmizel úplně. Rivil to určitě věděl taky, ale spíš měl o malého strach, aby se nezatoulal někam, kam by neměl.



   Nakonec se prcek našel sám. Prostě se najednou objevil. Bezelstně se pověsil Rivilovi na krk a tvářil se jako by nic. Možná, že si ani neuvědomil, že jsme o něj měli strach. Midori je přeci jen úplně jiný.




      Aralt prolézal křoví a když slyšel Rivilovo zapískání, což bylo znamení, že se Midori našel, tak se mu ulevilo, ale hned se k ostatním nepřipojil - asi by prcka uškrtil. Tak se radši na chvíli vrátil ke kochání.





   Když se Aralt dostatečně vykochal, tak jsem kluky nahnala ke společnému focení. Sice se do toho Rivilovi nechtělo (on nějak nebyl ten den vůbec nakloněný k pózování), ale nakonec pár fotek mám.

   Rivil se od ostatních odpojil (Aralt se držel Midoriho jako klíště) a zmizel.




   Midori se Araltovi chtěl schovat na stromě, ale nestačil zdrhnout včas, takže si ho Aralt stáhnul hezky rychle zase dolů.
   A doma u babičky si Midori s Araltem a Márou "inteligentně hráli" s prastarým kosmickým vozidlem.


   Šipka byla hned Araltovi zabavena a ještě dostal pohlavek...
   A ještě přidám pár fotek z večerní procházky.

















  
  

pátek 17. srpna 2012

Františkovy lázně

   Vypravila jsem se za kamarádkou do Fr. lázní. Ona tam byla na pobytu spolu se svou babičkou a já za ní dojela na návštěvu. Cesta byla dlouhá, ale stála za to.
   Františkovky jsou krásně upravené, čisté a samozřejmě plné Němců. Všude kolem je krásná příroda, rybníky a tím pádem spousta zvířat.
   Podařilo se mi nějakou havěť vyfotit, nejzábavnější byly labutě. Taková ochočená a oprsklá labuť je zábavná:-) Somrovali na nás a když jsme jim nic nedávali, tak po nás útočně šly. Nakonec jsme radši odešli, protože štípance od velké labutě nic příjemného nebudou...
  Ve Františkovkách je asi milion pramenů, protože kam se člověk hne, tak narazí na nějaký zdroj minerálky. Všechny prameny jsou označené, pojmenované a z většiny se dá pít. Každá kyselka chutná jinak. Některé jsou celkem dobré, některé odporné. Já jsem "vyrostla" na poděbradce a ve Františkovkách jsem našla pramen poděbradce hodně podobný.
   No a celými lázněmi se táhne Slatinný potok. Vypadá na pohled hunsně, ale je zdrojem slatiny, kterou používají v tamějších lázních. A kamarádka si slatinný zábal pochvalovala.
   Já sama bych chtěla absolvovat léčebný pobyt v lázních. Tak snad se mi zadaří.