neděle 24. června 2012

Skanzen


   Když to jde, vyrážíme na výlet. Dalším zásekem byl skanzen lidové kultury v Kouřimi. Počasí nám přálo - svítilo slunce, ale nebylo příliš horko, takže si i Marek mohl výlet užít. Do skanzenu mají přístup psi na vodítku, což je pro nás velká výhoda.
   Marek měl ovšem "svůj den"... To znamená, že byl na zabití. Náš pejsek se umí chovat jako ten největší idiot, asi měl z výletu radost až moc. Ale bez něj by nebyla zábava.
   Poctivě jsme prolezli všechna stavení a téměř vše máme nafocené. Naštěstí ve skanzenu včera brzy dopoledne nebylo moc návštěvníků, takže jsme si mohli v klidu prohlížet, fotit a kochat se lidovou architekturou, přírodou a "taťulda" vykládal o vybavení chalup - spoustu věcí on znal ze svého dětství. Je moc hezké, když se člověk může vrátit v čase zpátky a zavzpomínat. "Taťuldovi" příbuzní vlastnili starou chaloupku.
   Pro mě byly samozřejmě všechny ty staré věci nové - pračku, odstředivku a podobné věci, jsem nikdy dřív neviděl. Aspoň jsem se poučil.
   Největší úspěch ovšem sklidili ježci. Náhodou jsme si jich všimli pod třešní. Hezky spali, já je nechtěl rušit, ale Aralt se k nim hned hnal. Ještě že Aralt ví, jak se ke zvířatům chovat. Jen si k nim kleknul a pozoroval je. Sice neodolal a jednoho ježka se lehce dotknul, ale to bylo vše, co s nimi prováděl. Myslím, že z nás trauma ježečci neměli.
   Po prohlídce skanzenu jsme se zastavili v Kouřimi na náměstí a v infocentru nakoupili pohledy, magnetku a nabrali si letáky. Také jsme se s Araltem nechali zvěčnit u astronomického středu Evropy. Bylo legrační pozorovat Aralta, jak nadšeně poskakoval a brebentil o tom, že se stal středem Evropy. Někdy je těžké uvěřit, že byl Aralt už několikrát dospělý muž...
   Při zpáteční cestě jsme se zasekli v Mukařově. Okouzlily nás totiž mobilheimy. Takhle bych klidně bydlel! Některé se dají obývat celoročně. Mít pozemek se zahradou, tak bych takový domek chtěl! Je až k nevíře, co se do mobilheimu všechno vejde. Asi vykrademe banku...
   Jsem zvědavý, na jaký výlet pojedeme příště. Ach, já ty mobilheimy nemůžu vyhnat z hlavy!

sobota 23. června 2012

Puntiky!

   Včera byl příjemný den. Ráno jsem sbalila kluky do batohu a šla vyzvednout oblečení koketě - je skvělý! Pak byla na řadě návštěva tety a zbytek odpoledne patřil Hirušce. Šli jsme do kina na Madagaskar, pro kluky to byla první návštěva kina a myslím, že si to užili.
   Rivil se krásně tulil s Hiruškou a Aralt seděl u mě. Až na to, že se Aralt několikrát svléknul, se jinak choval kupodivu kultivovaně. Překvapilo nás, že jsme byli do promítacího sálu v puštěni dlouho před začátkem filmu. Každopádně jsme toho využili k focení. Tma jak v pytli, koketa v akci... Byla to sranda.
  Po kině jsme se uhnízdili v příjemném parčíku na Andělu. Já o něm vůbec nevěděla! Hiruška říkala, že prošel rekonstrukcí. Je tam dobře. Kluci i Hiruška si dali leháro v trávě a já přemýšlela, jak dostat Aralta na strom. Zkrátka včerejší den se povedl!

sobota 16. června 2012

Kutná Hora


   Ať žije umění! Vrátili jsme se z Kutné Hory naprosto unešení! Tento zážitek budu rozdýchávat několik dní. Taková krása! Kutná Hora je překrásné město samo o sobě a co teprv, když pořádá unikání výstavu.
   Europa Jagellonica je naprosto fenomenální! Vybrali jsme si komentovanou prohlídku a pak jsme zůstali v expozici ještě hodně dlouho. Taková krása na jednom místě! Dokonalost sama...
   Pokud by někdo měl možnost tuto výstavu navštívit, tak by to měl využít. Doprava do Kutné Hory je pohodová. My jeli ráno z Hlavního nádraží vlakem - byl to vlak jedoucí do Brna. Zpátky jsme přestupovali v Kolíně a vlak na Prahu nám krásně navazoval. Skončili jsme na Smíchovském nádraží. Takže cesta je bezproblémová. Ráno s námi jeli skoro samí anglicky mluvící a asijští turisté. Mysleli jsme, že jedou spíš všichni do Brna, ale jaké bylo naše překvapení, když jsme téměř všichni vystupovali v Kutné Hoře! Co jsme si všimli, tak mezi návštěvníky bylo opravdu nejvíc Asiatů a "Angličanů".
   Cesta z vlakového nádraží do centra tvá cca půl hodiny, takže si každý může prohlédnout město. Kutná Hora je čistá, upravená a plná krásných krámků, kaváren, restaurací a cukráren. My si dali k obědu pečené bagetky a po návratu z výstavy jsme si pochutnali v cukrárně na dortíku a ledovoé tříšťi (Žabža do sebe nalila půl litru).
   V obchodu se suvenýry jsme slintali nad kutnohorskými šperky. My si koupili jen "čumkarty" a magnetku s chrámem sv. Barbory (doma máme lednici plnou magnetek).
   Z výstavy jsme si na památku odnesli kromě zážitků i několik letáků. Suvenýry vážící se k výstavě jsou bohužel předražené. Nejvíc nás zaujaly pastelky:-)
   Na Europě Jagellonice shlédnete přenádherné knihy (např. i osobní modlitební knížku krále Vladislava), různé listiny (včetně královských), sochy, plastiky (obdivovali jsme unikátní Poslední večeři), obrazy, mince, relikviáře... Zkrátka je toho k vidění opravdu hodně.
   A nesmím zapomenout pochválit dobré značení památek a důležitých míst. Po celém městě jsou směrové šipky, takže nikdo nebloudí, což je v České republice celkem unikát...
   Zkrátka a dobře - jeďte do Kutné Hory, stojí to za to!

   Ještě přidávám odkaz na fotky. Jsou tam i fotky z Kouřimi:
http://leesil.rajce.idnes.cz/Kourim_a_Kutna_Hora_16._6._2012/

   
  

pátek 15. června 2012

Kouřim


   Jelikož jsem musela navštívit lékaře mé babičky, který sídlí v Kouřimi, napadlo mě, že si udělám rovnou i takovou malou prohlídku města. Musím říct, že je Kouřim moc hezké městečko. Je vidět, že se vedení města stará o památky i ostatní věci. Všude mají vzorně čisto, opravené domy, informační centrum pro turisty a kolem náměstí jsou hezké malé krámky. A všude klid!
   Největší pýchou města je chrám sv. Štěpána. Tato bazilika byla vybudována ve 13. století a je ve velmi dobrém stavu. Bohužel jsem se dovnitř chrámu nedostala, protože tam připravovali nějakou akci.
   Snažila jsem se nafotit zbytky hradebního opevnění města, ale moc se mi nezadařilo, doufám, že až do Kouřimi pojedu příště, budu na tom s focením líp. Dnes mě dost zlobilo slunce.
   V Kouřimi je také skanzen, do kterého jsem se dnes nedostala, ale brzy se tam pojedeme podívat celá rodina. Potěšilo mě, že tam mají přístup i psi. Marek si zas užije.
   Vůbec jsem netušila, že Kouřimí prochází astronomický střed Evropy! Mám ho vyfocený, hurá. Přidám sem pár fotek, jako takovou malou prohlídku...